O výskytu mravenců v lokalitě
O výskytu mravenců v lokalitě
Nedaleko tohoto informačního panelu se na jihozápadním okraji obecního lesa rozkládá kolonie mravenců pospolitých čítající 21 mravenišť. Život mravenců zásadním způsobem ovlivňuje intenzita slunečního záření.
Podobně les mravenci osidlují i jinde. Další mraveniště najdeme v lese na okraji kamenolomu a v okrajích lesního porostu Horka. Velmi často však mravenci v lese chybí. Proto jsou lesní mravenci chráněnými druhy živočichů.
V okolí se nacházejí v lese dvě velké lokality výskytu mravence pospolitého. U Dobré Vody je to Přírodní památka Šebeň, kde na rozloze 134 ha bylo 1200 mravenišť. Druhá lokalita U vožralýho krmelce leží mezi obcemi Sklené nad Oslavou a Bobrůvkou. Na 25 ha lesa bylo zaevidováno 180 mravenišť. V obou lokalitách se významně snížil počet mravenišť vlivem kůrovcové kalamity a následné těžby stromů. Předpokládáme, že postupně budou v souvislosti s obnovou lesa znovu osídleny mravenci jako dřív.
I v této lokalitě vidíme, že mravenci reagují na změny biotopu. Smrkový porost obecního lesa je dnes tak hustý a temný, že kdyby nebylo příměsi modřínu, asi by zde počet mravenišť byl podstatně menší.
Odpověď na otázku, kde se tu mravenci vzali, najdeme uvnitř porostu blíž k západnímu okraji lesa. Nachází se tu dvě obrovské kupy jehličí č. 5 (výška 110, šířka 230 cm) a č. 9 (výška 130 a šířka 250 cm) obě s malým živým mraveništěm na vrcholu. (foto č. 1 a 2), Vznikla asi brzy po založení lesního porostu. Zvětšováním kupy do výšky a šířky mravenci reagovali na zastínění stromy. Snažili se tím zajistit dostatek světla a tím i tepla a zamezit vzniku škodlivých plísní v hnízdě. Určitou dobu tato snaha byla úspěšná, ale dnes už jsou obě mraveniště před zánikem.
Možná čeká podobný vývoj i mraveniště č. 1 i když je zatím velmi vitální, protože kolem něho vyrůstá smrkový nálet.
Výhodnější je založit mraveniště na okraji lesa. Tak jsou umístěna mraveniště na západním okraji lesa č.3 (výška 80 cm a šířka 200 cm), č. 4 (v. 70, š. 110), č. 6 (v. 90, š. 160 cm), č. 7 (v. 80, š. 140 cm),
Mravenci zvládají drobné posuny stavby mraveniště za sluncem jako u dvojité kupy č. 2 (v. 40 cm, š. 200 cm). Kupa č. 7 postavená dál od okraje lesa je zatím plně vitální (v. 80, š. 140 cm) i když u ní během let vyrostla bříza, která tolik nestíní jako smrk, jelikož shazuje listy.(foto č. 3). Kupa č. 8 je už vlivem smrků rostoucích kolem téměř mrtvé (v. 60, š. 130 cm).
Řada 11 mravenišť na jižním u lesní cesty je typickou ukázkou výskytu lesních mravenců známou z jiných lokalit. Nejspíš je založily královny po jarním rojení. Na úspěšný rozvoj mraveniště má rozhodující vliv přiměřený podíl oslunění a zastínění, Na okraji lesa je také větší množství potravy než uvnitř hustého lesa. Hnízdo č. 17 je z nich největší - výška 90 cm a šířka 150 cm (foto č. 4).
Malé hnízdo umístěné vedle velkého se nazývá oddělek. Vzniká tehdy, když je ve velkém hnízdě více jak 300 tisíc mravenců. Snad mu nebude vadit lesní buřen - třtina, kopřiva, ostružiník a nálet jeřábu a jasanu, aby mohlo vyrůst a osamostatnit se. Tak z oddělků vznikají kolonie mravenišť. Foto č. 5
Lze předpokládat, že růstem lesa po obou stranách cesty postupně dojde k zastínění mravenišť a tím k jejich zániku. Můžeme pozorovat, že už dnes některá z nich jako třeba č. 16 trpí zastíněním a snaží se kupu posunovat za sluncem. foto č. 6
Pokud jsou mraveniště širší než vyšší až plochá, spějí k zániku. Ideálním tvarem mraveniště je kužel bez špičky jako např. mraveniště 1, 10, 13, 16 a 18. O tom, že se mravencům daří svědčí zemina vynesená při hloubení mraveniště. (foto 7)
U č. 1 mravencům při rozšiřování mraveniště pod i nad zemí už nestačí prostor mezi smrkem a modřínem. (foto č. 8). Tak se během roku tvar kup postupně mění. Jejich stavba bývá dokončená začátkem podzimu. Často musí také opravovat poškozená mraveniště ptáky, jezevcem či divokým prasetem.
Při návštěvách lesních mravenců je nejzajímavější sledovat jejich stavební činnost. Sledovat jak se během let mění velikost počet mravenišť. A pozorovat zda se jim podařilo vybrat správné místo stavby a nebo reagovat na změnu podmínek.
Fotografie a průzkum mravenišť Pavel Kříž
O mravencích
Mravenec pospolitý (Formica polyctena), jenž žije v nedalekém obecním lese, je jedním ze 6 druhů lesních mravenců, kteří u nás žijí. Tělo se skládá z hlavy na které jsou tykadla, oči a kusadla; hrudi s 3 páry nohou a zadečku s volátkem, žaludkem a jedovou žlázou s kyselinou mravenčí. Tělo mravence je opevněno chitinem. (foto č. 1).
Viditelnou částí mraveniště je nadzemní kupa. Ještě větší část má však pod zemí. Poskytuje příbytek desetitisícům až statisícům mravenců. Jsou v něm uskladněny zásoby potravy. V jeho jádru je ukryto i více královen a jejich potomstvo. Plášť z jehličí chrání proti dešti a sněhu. Aby mraveniště prospívalo je třeba v něm udržovat teplotu asi 35 ˚C a přiměřenou vlhkost. K tomu mravenci obsluhují větrací otvory. S příchodem zimy mravenci utěsní vchody a stáhnou se pod zem. Zimu přežívají v chladové strnulosti. (foto 2)
Po probuzení mraveniště královna naklade první snůšku, ze které vyrostou okřídlení samci a samice. Za pěkného jarního počasí se samičky během svatebního letu spáří s několika samečky. Samečci po spáření hynou. Oplodněné samičky na vhodném místě založí nové hnízdo. Přitom si odlomí už nepotřebná křídla. Od té doby je nazýváme královnami. (foto č. 3)
Po jarní snůšce královny až do podzimu snáší jen nepohlavní vajíčka, ze kterých budou dělnice. O královnu pečují a o její potomstvo se starají čisté, čerstvě vylíhlé dělnice. Z vajíček se vylíhnou larvy (foto 4) a z kukel (foto 5) mravenci - dělnice. Dožívají se až 6 let.
Mravenci jsou známi svou neúnavnou čilostí. Dělnice staví, udržují a hlídají mraveniště, pátrají po zdrojích potravy, loví, shromažďují a přináší potravu či chrání teritorium mraveniště před nepřáteli. Jiné uklízí mraveniště od odpadků a také vynášejí uhynulé mravence na mravenčí hřbitov. Nejzkušenější z nich koordinují činnost ostatních dělnic.(Foto 6, a 6.1.)
Pobytem ve svém mraveništi a kontaktem s ostatními mravenci získávají jedinečný pach. Podle něj rychle poznají domácí mravence a odhalí vetřelce. Mravenci se spolu dorozumívají dotykem tykadly na hlavě či kusadlech nebo se tepou po ostatních částech těla. (Foto 7)
Nervová soustava je ze všeho hmyzu u mravenců vůbec nejdokonalejší, protože jsou v hlavě vybaveni lalokovitou nervovou uzlinou. Tím si můžeme vysvětlit, že u mravenců vládne dokonalá spolupráce při všech činnostech zajišťujících život mraveniště. Známé přirovnání – je pilný jako mravenec – platí jen díky tomu, že organizace mravenců je schopna zajistit dvě základní podmínky. Každý mravenec má své místo v mraveništi a žádný nemá hlad. Když totiž požádá hladová dělnice sytou o potravu, ta jí ji ze svého volátka ráda poskytne. Pro sebe si do žaludku přepouští jen nezbytné množství potravy potřebné k obživě. (Foto 8)
Lesní mravenci jsou všežravci, nejčastěji loví housenky, housenice a brouky (Foto 9.). Živí se také sladkými výměšky mšic, o které se starají (Foto 10.). Neobejdou se ani bez vody. (Foto 11). Za potravou putují až 100 m daleko. K usmrcování kořisti nebo při své obraně kousají kusadly a do rány vstříknou kyselinu.
Mravenci si hájí okolí mraveniště. Jeho velikost závisí na početnosti mravenců v hnízdě a nabídce potravy. K ochraně svého teritoria útočí na vše, co se zde objeví. Zejména ho brání proti mravencům z jiných hnízd.(Foto 12) Nebojí se nejen větších mravenců dřevokazů, (Foto 13. a 14). Když jsem prováděl evidenci mravenišť, mravenci na mě útočili ze země i ze stromů a brzy jsem jimi byl nejen obsypán, ale kousanci vybízen, abych se vzdálil.
O mravencích by se mohlo vyprávět mnoho zajímavého ještě dlouho.
Fotografie: Veronika Souralová
